Puchýře, puchýře, puchýře...

3. května 2012 v 20:53 | Elaphka |  Střípky z mé minulosti
Puchýře. AUU!
Přesně takhle to dopadá, když si ráno vezmu ty boží pitomý baleríny.
Pak mám místo malíčků puchýře.

A pak dostanu ten šílený nápad, že půjdu domů bosa. Po rozpáleném asfaltu.
V pořádku.
Mám pocit, že nikdy nikdo neviděl bosou dívku, či co. Všichni se na mě koukali s otevřenou pusou.

Příjdu tedy domů. Vlezu do vany, vydrbu si nohy, a zjistím, že tam mám dalších pět puchýřů, přímo na chodidlech.
Já vím, já vím, můžu si za to sama.
Bolej jako svině, takže nemůžu chodit.
A sotva můžu řadit.

A pak mi autoškolák vynadá, že mě viděli, když jsem šla domů, že na ně koukám, ale nepoznám je.
Ale já mám pocit, že jsem je poznala...,,Jé Šárko koukej, ten kluk v tý autoškole je prostě krásnej!"
Ale to jsem samozřejmě nemohla říct, tak jsem se smála jako idiot a hrála tupou.
Ale ten kluk je vážně boží!

A z šesti hodin, za které se naučím řídit auto, na které mě typoval autoškolák, se dneska vyklubaly tři. CHI!
Prý jsem šikovná.

,,Ježiš, nemám odhad! A teď jsem blbě zařadila, průser!"
,,V pohodě, máš první hodinu. Přemejšlej."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama