Chytrý chemik = živý chemik

6. června 2012 v 21:11 | Elaphka |  Výkřiky do tmy
Jistě. Zase se to na mě všechno valí, zase mám pocit, že je to všechno totálně v prdeli a že už se z toho nikdy nedostanu.
Jsem na dně.

On to odmítl. Jako kdybych čekala něco jiného. Chybí mi ten jeho věčně optimistický úsměv, ty dokonalé rty. Ten fascinující smích.
Bože, zase v tom plavu.

A nikdo to nechápe. Zase budu poslouchat okřikování a skvělé rady do života, ať toho prostě nechám, ať to hodím za hlavu. Mají pravdu, alespoň z části. Nidko z nich ale neví, jak to je těžké. Ony nemají patologicky cholerickou a strachující se matku. Ony jsou vtipné. Krásné. Oblíbené, dokonalé...co jsem vedle nich já?

Forever alone, maximálně...

A na ten votvírák pojedu.
Tečka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama