Říjen 2017

Hele kočko

17. října 2017 v 19:18 | Elaphka
*Hele kočko, vlastně na tebe ani nemám čas, protože lítám z akce do akce a motá se kolem mě spousta holek.*
No tak jo.

Sakra práce.
Člověk má pocit, že má alespoň nějaké základy. Něco, na co se vždycky může spolehnout, co nikdy nezklame.

,,No našel a nenašel, ale jestli to vyjde, tak to nikdo nepochopí."
Mám pocit, jako kdyby se pode mnou řítilo opravu pevný lešení.
Apply cold water to burned area.
Friendzoned lvl 10000000000000.

Pozdě, zlato. Jako vždycky, pozdě.
To mám za to, že se snažím neubližovat jiným, na úkor sebe.
A když už se konečně dostanu někam jinam, něco-někdo mě vždycky honem rychle vrátí zpátky. Aby mi náhodou nebylo dobře dost dlouho.
Někdy si říkám, že některý věci mi prostě nejsou souzený.
Vystřelit si mozek z hlavy.

Nakopnutá

12. října 2017 v 18:36 | Elaphka |  Výkřiky do tmy
Nejsem sračka.

Nejsem ten typ holky, co sedí v koutě se svěšenou hlavou a čeká na dar z nebes.
Nastal konec litování. Možná, že jsem v tom všem bahnu možná konečně našla kamenité dno.
Dno, od kterého se hodlám velmi mohutně odrazit.

Vyhlašuji konec sebelístosti, ukájení se, házení chyb na druhé.
Beru věci do svých rukou a začínám bojovat.
Bojovat za sebe.